Vánoce a Velikonoce v českých vesnicích rumunského Banátu byly cílem letos již čtvrtého ročníku mezinárodního projektu dětí naší školy s dětmi našich krajanů ve vesničce Gernik v horách rumunského Banátu.

Květnový týden, který jsme strávili tisíc kilometrů od domova a stále jsme mluvili česky, jelikož jsme byli mezi krajany, kteří odešli do této oblasti před téměř 200 lety za rakouské monarchie hlídat hranici proti nájezdům Turků z různých oblastí Čech, nám všem mnoho dal. Opět jsme si uvědomili, jak těžce se může lidem žít, přestože jsou v Evropě a jsou členy Evropské unie a jak každá pomoc, hlavně materiální, může být obrovským darem.

V neděli 8. května jsme se vypravili autobusem do poloviny zaplněným sponzorskými dary občanů našeho města a zdravotnických firem směr Rumunsko. Gernik leží 15 km nad Dunajem, který tvoří hranici se Srbskem. 23 našich dětí od 4. do 9. ročníku mělo úkol - velikonoční a vánoční zvyky, které si zachovali naši krajané a dodržují je dodnes. Úkol nebyl jednoduchý, ale jelikož nás místní již dobře znají, jsou k nám velmi otevření a velmi milí.

Děti pracovaly ve skupinách a každá měla svůj přesný úkol. V průběhu týdne postupně získávaly potřebné informace, fotily kroje (každý má své přesné určení v průběhu svátků), nahrávaly rozhovory, tvořily písemné záznamy. Postupně se nám ze střípků informací tvořilo něco, co bude produktem projektu. Film, který točí, stříhá a ozvučuje Martin Křivda, nyní již deváťák, letos již zaučoval svého nástupce ze sedmé třídy. Dále to jsou fotografie všech dětí (každé mělo svůj fotoaparát) pro výstavu v našem městě, ktrerá letos bude v galerii Zázvorka od června do září. A nakonec publikace s fotografiemi toho, co bylo naším cílem - zvyky a tradice našich krajanů o Velikonocích a Vánocích. Od září budeme opět pořádat besedy pro rodiče a občany našeho města o našem projektu.

Co všechno jsme zažili tentokrát? Bylo toho skutečně mnoho, asi to budeme ještě dlouho postupně vstřebávat. Teplé večeře u paní Marie Maškové byly vždy vyvrcholením dne, na který jsme se všichni vždy po celodenním putování velmi těšily. Staročeská kuchyně, vše z místních zdrojů, do nás mizela neuvěřitelnou rychostí.

Všechny děti si podojily krávu, viděly, jak se dělá sýr. Viděli mletí mouky na místních vodních mlýncích zvaných vodenice. Pronajatými povozy od místních, kteří vesměs pracují na polích a mají koně a vozy, jsme jeli do 18 km vzdálené české vesnice Rovensko.

Peníze za pronájem vozů a koní jsou zdroj financí, za který jsou velmi vděční. My bychom se jinak neměli šanci náročným terénem do této vesnice dostat. Každá česká vesnice je jiná. Rovensko leží výše než Gernik, má již jen 120 obyvatel, ve škole od 1. do 8.třídy je pět dětí, učí je jeden učitel.

Navštívili jsme i třetí ze šesti českých vesnic - Sv. Helenu, která leží nejblíže k Dunaji, je nejpřístupnější, má novou příjezdovou cestu a proto je turisty nejvíce navštěvovaná. Místní česká škola je téměř nová, přesto s mírným nedostatkem - jelikož je zde málo vody, ve škole neteče. Turistické značení ze Sv. Heleny na Gernik je dobré, přesto se nám cestou někde ztratilo, ale došli jsme dobře. Přece česky umíme a místní jsou Češi. Stačí se kolem projíždějících na povozech zeptat.

Bazar věcí námi přivezených z Čech ve škole na Gerniku je již očekávanou událostí. Ve všech třídách a po chodbách malé školičky se připraví vše, co jsme přivezli - hlavně oděvy a obuv. Skutečně tato pomoc, na které jste se podíleli mnozí z vás, je pomocí opravdovou, která se dostane přímo k těm, kteří ji potřebují. Rozebráno bylo vše. Vyřizuji poděkování místních!

Zdravotní pomoc, kterou obstarává od sponzorů zdravotnice paní Mirka Vávrová, se dostává přímo do rodin, kde jsou nemocní lidé nebo malé děti. Jedná se o obvazový materiál a základní léky. Vše je konzultováno s místní budoucí zdravotnicí, která ošetřuje gernické stařenky a stařečky, Marií Boudovou, manželkou ředitele školy. U ní se nechává i velké množství zdravotnického materiálu.

Závěr? Krásná příroda, milí lidé, velmi těžký život. Pro nás nezapomenutelné zážitky. Jeďte se tam podívat! My tam pojedeme zase za rok! Zveme na výstavu do galerie Zázvorka od června do září!

Mgr. Irena Kupková, vedoucí projektu

PS: Děkujeme tímto senátorovi Ing.Petru Pakostovi, který již čtvrtým rokem věnuje finanční dar na uskutečnění naší expedice a je naším patronem. Děkujeme!