PRACOVNÍ CESTA VÝBORU PRO HOSPODÁŘSTVÍ, ZEMĚDĚLSTVÍ A DOPRAVU VEDENÁ 1. MÍSTOPŘEDSEDOU SENÁTU PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY PŘEMYSLEM SOBOTKOU
DO REPUBLIKY UZBEKISTÁN A REPUBLIKY TÁDŽIKISTÁN (2. – 9. ČERVNA 2011)

SEZNAM DELEGACE:

sen. Přemysl SOBOTKA
1. místopředseda Senátu PČR

sen. Jan HAJDA
předseda Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu PČR

sen. Adolf JÍLEK
člen Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu PČR

sen. Petr PAKOSTA
člen Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu PČR

paní Andrea JŮZOVÁ
tajemnice Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu PČR

paní Veronika SYSALOVÁ
tlumočnice (čeština/ruština)

DELEGACI SENÁTU PČR DOPROVÁZELI:

J.E. pan Robert KOPECKÝ
mimořádný a zplnomocněný velvyslanec České republiky v Republice Uzbekistán, v Republice Tádžikistán a v Turkmenistánu

pan Oldřich WACHTL
diplomat zodpovědný za otázky ekonomiky Velvyslanectví České republiky v Republice Uzbekistán

PROGRAM:

Čtvrtek 2. června 2011

- přílet do Taškentu;

- jednání s předsedou Senátu Olij Mažlisu (horní komora parlamentu) Republiky Uzbekistán Ilgizar Matjakubovičem SOBIROVEM;

- jednání s předsedkyní Zákonodárné komory Olij Mažlisu (dolní komora parlamentu) Republiky Uzbekistán Dilorom Gafurdžanovnou TAŠMUCHAMEDOVOU;

- setkání se zástupci česko-uzbecké společností ERIELL Corporation, s.r.o.

- jednání s I. náměstkem ministra zahraničních věcí Republiky Uzbekistán Vladimirem Imamovičem NOROVEM;

- setkání s předsedou Obchodně průmyslové komory Uzbekistánu Ališerem Erkinovičem ŠAJCHOVEM;

Pátek 3. června 2011

- jednání s ministryní vnějších ekonomických vztahů, investic a obchodu Republiky Uzbekistán Galinou Karimovnou SAIDOVOU;

- jednání s ministrem hospodářství Republiky Uzbekistán Ravšanem Ajubovičem GULJAMOVEM;

- přejezd vlakem do Samarkandu;

Sobota 4. června 2011

- jednání se zástupcem hokima (hejtmana) Samarkandské oblasti pro sociální a ekonomický rozvoj Salimžonem Musurmonovičem DUSMATOVEM;

- setkání se zástupci česko-uzbeckého závodu „Samarkand-Praga-Pivo“;

- přejezd vlakem do Buchary;

- jednání se zástupcem hokima (hejtmana) Bucharské oblasti pro sociální a ekonomický rozvoj Olimem Achmedovičem DŽUMAJEVEM;

Neděle 5. června 2011

- přejezd autobusem do Navoi;

- jednání se zástupcem hokima (hejtmana) Navoiské oblasti pro sociální a ekonomický rozvoj Salohiddinem Ismatovičem SAMADOVEM;

- návštěva Svobodné ekonomické zóny Navoi;

- přelet z Navoi do Taškentu;

- odjezd automobily přes uzbecko-tádžický hraniční přechod Oybek do Dušanbe;

Pondělí 6. června 2011

- jednání s I. náměstkem ministra zahraničních věcí Republiky Tádžikistán Machmujonem SOBIROVEM;

- jednání s místopředsedou vlády Republiky Tádžikistán Murodali ALIMARDONOVEM;

- setkání s I. místopředsedkyní Obchodně průmyslové komory Tádžikistánu Larisou KISLJAKOVOU;

- jednání s předsedou Mažlisi Milli Mažlisi Oli (horní komora parlamentu) Republiky Tádžikistán Machmasaidem UBAJDULLOEVEM;

- setkání s rektorem Státní školy umění Tádžikistánu v Dušanbe Asliddinem NIZOMOVEM;

Úterý 7. června 2011

- přejezd automobily do Istravšanu;

- setkání se zástupci závodu „Obi-Zulol“;

- přejezd automobily do Chudžandu;

- jednání s I. místopředsedou Mažlisi Milli Mažlisi Oli (horní komora parlamentu) Republiky Tádžikistán Kohirem RASULZODOU;

- jednání se starostou města Kayrakkum v Sogdijské oblasti Mirzo KARIMOVEM;

Středa 8. června 2011

- setkání s vedoucím volné ekonomické zóny SUGHD Anvarem YAKUBOVEM; bussines forum;

- odjezd automobily přes tádžicko-uzbecký hraniční přechod Oybek do Taškentu;

Čtvrtek 9. června 2011

- odlet do České republiky.

Úvod:

V rámci pracovní cesty senátní delegace se uskutečnila nejen jednání s předními představiteli parlamentů a vlád obou zemí, ale také jednání s představiteli významných regionů Uzbekistánu a Tádžikistánu, odpovědnými za ekonomický a sociální rozvoj. Jednání za přítomnosti místních podnikatelů se v Taškentu a v Dušanbe zúčastnili i zástupci českých firem (Eriell Corporation - provádění zemních vrtů, průzkum nalezišť zemního plynu a ropy, AlphaCon - obchodní společnost, FANS - chladicí systémy, Thomas Praha - obchodní společnost, Viktoria Project - vodní elektrárny, TENART - stroje pro pekárny a cukrárny, Solar NG - solární systémy). Česká delegace uskutečnila také jednání ve volných ekonomických zónách Navoi v Uzbekistánu a Sughd v Tádžikistánu. Kromě toho v rámci jednání v Samarkandu navštívila i česko – uzbecký společný podnik „Samarkand-Praga-Pivo“.
Hlavním cílem jednání českých senátorů v Uzbekistánu i Tádžikistánu, vedle impulsu pro další spolupráci mezi parlamenty, bylo získání podpory státních orgánů navštívených zemí pro další rozvoj obchodně ekonomické spolupráce s ČR a usnadnění přístupu českých podnikatelských subjektů na trhy Uzbekistánu a Tádžikistánu.

REPUBLIKA UZBEKISTÁN

Jednání s předsedou Senátu Olij Mažlisu (horní komora parlamentu) Republiky Uzbekistán Ilgizar Matjakubovičem SOBIROVEM

I. Sobirov na úvod jednání zmínil úlohu prezidenta I. Karimova při získání nezávislosti v r. 1992 a stanovení „uzbeckého modelu“ rozvoje státu.
Podle čl. 1 Ústavy Republiky Uzbekistán ze dne 8. prosince 1992 je Uzbekistán „suverénní demokratickou republikou“. Současně je prezident vybaven silnými pravomocemi, což znamená omezení pro ostatní nejvyšší orgány státní moci. Zákonodárným orgánem je parlament „Olij Mažlis“, který je od roku 2004 na základě referenda z roku 2002 dvoukomorový a sestává ze Senátu a Zákonodárné komory.
Senát Olij Mažlisu nemá zákonodárnou iniciativu. Vykonává ale kontrolní činnost, včetně posuzování návrhů zákonů, připravených Zákonodárnou komorou Olij Mažlisu. Návrhy zákonů doporučuje prezidentu k podepsání nebo je má právo vrátit Zákonodárné komoře k dopracování.
Dalšími orgány státní moci jsou Ústavní soud, Nejvyšší soud, Nejvyšší hospodářský soud a generální prokurátor. Nejvyšším výkonným orgánem je Kabinet ministrů (vláda). V jejím čele stojí od roku 2005 předseda vlády (do té doby předsedal vládě prezident). Zvláštní postavení má Republika Karakalpakstan s významnými nerostnými zdroji, zejména ropy a plynu. Ta představuje zhruba 40 % teritoria Uzbekistánu a 5% jeho obyvatelstva. Podle Ústavy jde o svrchovanou republiku, která je součástí Uzbekistánu a má teoreticky právo na vystoupení ze svazku s Uzbekistánem na základě referenda.
Uzbecká strana se ztotožnila s přesvědčením vedoucího české delegace P. Sobotky, že návštěva českých senátorů v Uzbekistánu, krátce po politických konzultacích náměstků MZV v Praze, by měla přispět k posílení bilaterálních vztahů zejména v hospodářské oblasti. Program pobytu české delegace proto obsahoval i jednání s představiteli regionální správy v Samarkandské, Bucharské a Navoiské oblasti, odpovědnými za ekonomický rozvoj.
P. Sobotka dále vyzval k výměně názorů o možnostech rozvoje hospodářské spolupráce. Uvedl, že není úkolem politiků, aby dělali byznys, ale aby vytvářeli podmínky pro podnikatelské subjekty ke spolupráci. Informoval, že ZÚ ČR v Taškentu je akreditován rovněž v Tádžikistánu a Turkmenistánu. V této souvislosti se česká delegace zajímala o bilaterální vztahy se sousedy. Uzbecká strana informovala o problému nekoordinovaného využívání přeshraničních řek Syrdarji a Amudarji s tím, že odmítá rozhodnutí Tádžikistánu o dostavbě přehrady s vodní elektrárnou v Rogunu. V Uzbekistánu by to údajně vyvolalo nedostatek vody v letním období, především pro závlahy v zemědělství. Příčinu vysychání Aralského jezera spatřuje uzbecká strana rovněž v nekoordinovaném využívání vody z přeshraničních řek Syrdarji a Amudarji státy ve Střední Asii.
Uzbečtí partneři považují za znepokojivou situaci v Afghánistánu, Tádžikistánu a Kyrgyzstánu v oblasti šíření narkotik. Příčinu vidí v chudobě a malé perspektivě mladých lidí nalézt práci. Tyto problémy spolu s nacionalismem zmínila uzbecká strana jako potenciální příčiny možného opakování genocidy proti uzbeckým menšinám v sousedních státech. Padla zmínka, že během nepokojů v jihokyrgyzském městě Oš v r. 2010 přijal Uzbekistán na své území přes 100 tis. běženců během tří dnů.
Předsedu Senátu uzbeckého Parlamentu na jednání doprovázeli předseda komise pro zahraniční věci Sadyk Safaev, předseda rozpočtového výboru Abdurašid Altiev a předsedkyně výboru pro právní otázky Světlana Artykova.

Jednání s předsedkyní Zákonodárné komory Olij Mažlisu Republiky Uzbekistán (dolní komora parlamentu) Dilorom Gafurdžanovnou TAŠMUCHAMEDOVOU

Společně s předsedkyní D. Tašmuchamedovou se jednání s českou delegací zúčastnili také její místopředsedové, předsedové politických stran a komisí, včetně komisí pro rozpočet a ekonomické reformy; pro zemědělství, vodní zdroje a ekologii; průmysl, stavebnictví a obchod. Jmenovitě pak Latif Gulyamov – předseda v zemi největší Lidově-demokratické strany Uzbekistánu a Mukhammadyusuf Teshaboyev – předseda v parlamentu největší Liberálně-demokratické strany Uzbekistánu.
Politické strany zastoupené v Zákonodárné komoře Olij Mažlis, a to dle výsledků voleb z 27. prosince 2009 a 10. ledna 2010 jsou následující: Liberálně-demokratická strana Uzbekistánu - 53 poslanců, Lidově-demokratická strana Uzbekistánu - 32 poslanců, Sociálně-demokratická strana Uzbekistánu „Adolat“ - Spravedlnost - 19 poslanců, Obrozená národně-demokratická strana Uzbekistánu „Millij Tiklaniš“ - Národní obrození - 31 poslanců, Ekologické hnutí Uzbekistánu - 15 poslanců.
D. Tašmuchamedova v úvodu informovala o modernizaci státu a Koncepci dalšího prohlubování demokratických reforem a formování občanské společnosti v Uzbekistánu (dne 12. listopadu 2010 ji přednesl prezident I. Karimov na společném zasedání obou komor parlamentu) a zákonodárné funkci dolní komory v této oblasti. Koncepce předpokládá další prohloubení úlohy vlády v demokratizaci a řízení společnosti, posílení role parlamentu, zdokonalení volební logistiky, reformu soudnictví, budování občanské společnosti a demokratizaci médií, vč. dalšího rozvoje ekonomických reforem, jako je podpora vlastnických práv, rozvoj bankovního sektoru, rozvoj soukromého podnikání apod.
P. Sobotka pozitivně zhodnotil dosavadní vývoj bilaterálních vztahů mezi ČR a Uzbekistánem s tím, že existují všechny předpoklady jak ve smluvní oblasti, tak i věcné, jako např. přímé letecké spojení mezi Prahou a Taškentem. Velmi pozitivně přitom zhodnotil práci velvyslance R. Kopeckého, vč. jeho zásluhy na realizaci přímého leteckého spojení. Informoval také o tom, že v ČR v současné době již studuje 105 uzbeckých studentů.
Také v dolní komoře parlamentu byly diskutovány otázky vztahů s Afghánistánem a ostatními sousedícími státy. Uzbecká strana informovala o své pomoci, která je směrována mj. pro etnické Uzbeky, žijící v Afghánistánu. Vyslovila přesvědčení, že vojensky se nedá situace v Afghánistánu vyřešit, ale sami Afghánci společně se sousedními státy mohou dojít k vyřešení státoprávního uspořádání a sociálně ekonomických otázek v zemi.
Uzbecká strana uvedla, že podpořila závěry konference o Afghánistánu v Londýně v lednu 2010, na níž mezinárodní společenství obnovilo své závazky vůči Afghánistánu a byly položeny základy pro mezinárodní konsensus ohledně strategie nevojenského řešení afghánské krize, vč. převedení odpovědnosti v oblasti bezpečnosti na afghánské síly se zahájením převodu v roce 2011. Zmínila také konferenci konanou začátkem června 2010 v Kábulu, na které bylo vyjádřeno odhodlání dosáhnout celonárodního konsenzu v otázce smíření s nepřáteli. Uzbecká strana ale současně s politováním konstatovala, že podle jejího názoru se závěry zmíněných konferencí nedaří naplňovat.
Česká strana informovala o technické pomoci při výcviku afghánské policie v provincii Lógar a o spolupráci s místní správou této provincie, kde má Česká republika vlastní provinční rekonstrukční tým jako součást Mezinárodních sil pro podporu bezpečnosti v Afghánistánu (ISAF) pod velením NATO.
Ve vztahu k Tádžikistánu byl uzbeckou stranou opakovaně připomenut problém výstavby vodních elektráren a otázka nakládání s vodou z přeshraničních řek. Kromě toho byly zmíněny ekologické škody, které na území Uzbekistánu způsobuje toxický spad z tádžické hliníkárny v příhraničním městě Tursunzoda.
D. Tašmuchamedová vyslovila přesvědčení, že návštěva delegace Senátu PČR v čele s prvním místopředsedou Senátu P. Sobotkou se stane významným mezníkem v dalším rozvoji politických a hospodářských kontaktů mezi oběma státy. Předsedkyně Zákonodárné komory Olij Madžlisu na závěr požádala vedoucího české delegace P. Sobotku, aby tlumočil její pozdrav předsedkyni Poslanecké sněmovny PČR M. Němcové, se kterou se setkala v Ženevě v roce 2010.

Jednání s ministryní vnějších ekonomických vztahů, investic a obchodu Republiky Uzbekistán Galinou Karimovnou SAIDOVOU

Po představení delegací ministryně G. Saidová konstatovala, že objem vzájemného obchodu s ČR není zatím vysoký, ale má dobrou dynamiku růstu. Jako zatím nejvýraznější projekt spolupráce uvedla působení v ČR zaregistrované společnosti ERIELL Corporation, s.r.o., která v Uzbekistánu zaměstnává cca 2 tis. pracovníků při provádění vrtů pro geologický průzkum a těžbu ropy a zemního plynu.
Vedoucí české delegace P. Sobotka poděkoval za přijetí a informoval, že ČR disponuje moderními technologiemi a bylo by škoda nevyužít je ve spojení se surovinovou základnou Uzbekistánu ke společnému prospěchu. Obrátil pozornost paní ministryně Saidové na činnost česko – uzbecké Mezivládní komise pro hospodářskou, průmyslovou a vědeckotechnickou spolupráci. Navrhl, aby v rámci komise byly zřízeny pracovní orgány pro energetiku a pro vodní hospodářství. Požádal také, aby byl co nejdříve jmenován nový spolupředseda komise za uzbeckou část s cílem zahájení přípravy 5. zasedání této komise, které se plánuje uskutečnit v listopadu 2011. Informoval o připravenosti české strany k podpoře účasti českých firem na rozvoji uzbeckého průmyslu dodávkami strojů a zařízení, přičemž česká strana nabízí výhodné financování nových projektů spolupráce s využitím úvěrů z ČR a pojištěním EGAP.
Česká strana informovala rovněž o společných projektech rozvojové spolupráce, které byly v minulosti realizovány v Uzbekistánu a připravenosti českých firem zapojit se do dalších projektů na ochranu životního prostředí, tj. např. čištění odpadních vod, zásobování pitnou vodou a jiných projektů na komerčním základě.
G. Saidová zrekapitulovala úspěchy Uzbekistánu v ekonomickém rozvoji s odkazem na opatření, která inicioval prezident I. Karimov (postupné zavádění reforem, stát je hlavním reformátorem, ekonomika má prioritu nad politikou, zvláštní zřetel je brán na sociální otázky a na přípravu kvalifikovaných pracovníků, tj. 12-ti letá školní docházka se specializací v posledních 3 letech na praktické uplatnění). Paní ministryně zvlášť zmínila prudký růst exportu, který v r. 1991 dosahoval jen 200 mil. USD, z toho 60 % představoval export bavlny. V roce 2010 již export dosáhl hodnotu 12 mld. USD, přičemž pouze 10 % jeho objemu představovala bavlna.
Na růstu exportu se významně podílí rychle rostoucí automobilový průmysl za pomoci zahraničních investorů General Motors (vedle existující výroby - montáže 150 tis. osobních automobilů ročně, z nichž 60 % se vyváží, otevře GM v 11/2011 v Taškentu i novou výrobní linku na motory), Mercedes (připravuje se montáž 5 tis. ks autobusů ročně pro potřeby Uzbekistánu a pro export na středoasijský trh) a MAN (připravuje se montáž nákladních automobilů). Zahraniční investoři z Indie a jiných států otevírají nové provozy na zpracování bavlny, protože v současné době se jen třetina produkce bavlněného vlákna zpracovává v Uzbekistánu na přízi a textilní výrobky. Stát podporuje příliv zahraničních investic do textilního průmyslu s cílem zvýšit přidanou hodnotu vyvážené produkce a s cílem vytvořit nové pracovní místa. Ve volné ekonomické zóně v Navoi se připravuje projekt za 4 mld. USD na osvojení výroby 500 tis. tun polyetylenu a 450 tis. tun polypropylenu ročně pro rozvoj plastikářské produkce a další nárůst exportu.

Jednání s ministrem hospodářství Republiky Uzbekistán Ravšanem Ajubovičem GULJAMOVEM

Ministr hospodářství R. Guljamov, stejně jako ministryně G. Saidová, zmínil v úvodu úspěchy a principy ekonomické reformy v Uzbekistánu. Zvláštní potenciál země spatřuje ve skutečnosti, že 50 % obyvatel je mladších než 16 let, což ale zároveň vytváří problém pro stát se zajištěním pracovního uplatnění pro mladé lidi. Uvedl, že za posledních 10 let se koupěschopnost obyvatelstva zvýšila 3,5 krát. Zopakoval rovněž statistická data o růstu exportu a HDP, kterých nezávislý Uzbekistán dosáhl od doby svého vzniku v r. 1992.
Připustil, že globální finanční krize v letech 2008 a 2009 postihla i uzbeckou ekonomiku v důsledku snížené poptávky na exportní nabídku Uzbekistánu, kterou tvoří drahé kovy, barevné kovy, bavlna, uran, petrochemická produkce, minerální hnojiva, apod. V roce 2009 se např. snížil vývoz osobních automobilů na polovinu. Současně ale uvedl, že díky pevným základům ekonomiky (tj. její izolovanosti od vnějšího světa) a finančního potenciálu země, vytvořeným v dřívějším období se světová recese projevila na růstu makroekonomických ukazatelů jen minimálně, a Uzbekistán si dokázal udržet růst HDP kolem 8 % i v krizovém období.
Informoval, že Uzbekistán pokračuje i v roce 2011 v realizaci opatření prezidenta I. Karimova „O programu opatření k podpoře reálného sektoru ekonomiky, zajištění jeho stabilní činnosti a zvýšení exportního potenciálu“, vydaného v listopadu 2008. Jeho součástí bylo i vytvoření volné ekonomické zóny v Navoi. Na prvním místě programu stojí modernizace technického a technologického vybavení podniků, získávání zahraničních investic a přechod na mezinárodní standardy kvality v exportně orientovaných odvětvích, ale také zavádění nových „antiimportních“ výrob v zemi (např. byl v r. 2011 vydán direktivně seznam léků s širokým uplatněním, jejichž výrobu musí uzbecké podniky osvojit).
V rámci programu technické modernizace se realizuje 818 projektů, z nichž již 145 bylo dokončeno (38 v textilním průmyslu, 48 v potravinářském průmyslu, 37 ve výrobě stavebních materiálů, 10 v dřevozpracovatelském průmyslu, 3 ve strojírenství a 2 projekty v chemickém průmyslu).
V prvním čtvrtletí 2011 byly v Uzbekistánu osvojeny nové investice za 3276 mld. UZS (cca 2 mld. USD), což představuje meziroční nárůst o 4 %. Více než 70 % těchto investic směřovalo do výrobní sféry.
Vedoucí české delegace P. Sobotka potvrdil podporu účasti českých firem na rozvoji uzbeckého průmyslu dodávkami strojů a zařízení, vč. možnosti výhodného financování nových projektů spolupráce úvěry z ČR se zvýhodněným pojištěním EGAP.

Jednání s I. náměstkem ministra zahraničních věcí Republiky Uzbekistán Vladimirem Imamovičem NOROVEM

První náměstek ministra V. Norov informoval o úspěšném růstu ukazatelů uzbecké ekonomiky v posledních letech, který se nezastavil ani v krizovém období kolem roku 2009. Konkrétně zmínil růst DPH, který v posledních letech kulminuje nad hodnotou 8 %. Označil Uzbekistán jako nejstabilnější ekonomiku ve Střední Asii s tím, že se daří získávat přímé zahraniční investice a nejnovější technologie pro vytváření nových, vysoko technologických a konkurenceschopných výrob.

V. Norov ve vazbě na seznam uzbeckých investičních projektů, předaný během jednání v Praze dne 26. května 2011 na MPO ČR, sdělil svůj názor, že není dostatečně využit potenciál pro vzájemnou hospodářskou spolupráci. Vyjádřil zájem, aby se ekonomická spolupráce s ČR rozvíjela jako součást spolupráce s EU ve smyslu závěrů jednání prezidenta I. Karimova s J. Barrosem v Bruselu ze dne 24. ledna 2011.
Zástupci české strany potvrdili zájem rozvíjet spolupráci, a to s využitím existujícího účinného nástroje, tj. česko – uzbecké mezivládní komise pro hospodářskou, průmyslovou a vědeckotechnickou spolupráci. Připomněli, že z uzbecké strany ale dosud nebyl jmenován nový spolupředseda komise. P. Sobotka informoval o připravenosti společností PRAGOIMEX dodat do Taškentu ještě v průběhu srpna t.r. první soupravu nových tramvají za předpokladu, že uzbecká strana zajistí urychleně vstavení akreditivu. Diskutovány byly i některé jiné možnosti spolupráce, zejména v dodávkách pro energetiku nebo projekty pro zásobování a úpravu pitné vody či dodávky čistíren odpadních vod ve smyslu závěrů z jednání náměstka ministra zemědělství ČR J. Chmiela v Uzbekistánu v dubnu t.r.
Strany si vyměnily názory na dění v Afghánistánu. V. Norov ze znalosti psychologie obyvatel Střední Asie uvedl základní předpoklady pro řešení situace tak, jak to vidí afghánská veřejnost, a to: vytvořit podmínky pro složení zbraní a eliminaci vlivu Al-Kajdy, upravit afghánskou ústavu, ale především zajistit odchod „okupačních“ vojsk. Při hledání konečného řešení je třeba brát v úvahu i historické zájmy Pákistánu, Íránu a Indie v regionu a dosáhnout konsensu mezi sousedními zeměmi.

Setkání s předsedou Obchodně průmyslové komory Uzbekistánu Ališerem Erkinovičem ŠAJCHOVEM

Předseda Obchodně průmyslové komory Uzbekistánu A. Šajchov poděkoval vedoucímu delegace Senátu PČR P. Sobotkovi, že projevil zájem o setkání s představiteli uzbeckých podnikatelských kruhů a přivedl s sebou na jednání zástupce českých firem, které chtějí spolupracovat s uzbeckými podniky a podnikateli.
Konstatoval, že v posledních dvou letech se uskutečnila řada jednání a pracovních setkání podnikatelů v Taškentu i v Praze, která by ale dle jeho názoru měla v budoucnu více ústit v zakládání společných podniků a vkládání českých investic do uzbecké ekonomiky. Sdělil, že v Uzbekistánu chybí např. „inženýringové“ společnosti, že je možné se zapojit do modernizace závlahových systémů apod. Z pohledu uzbecké strany vidí nevyužité možnosti ve zpracování a dodávkách ovoce a zeleniny na český trh nebo ve zvyšování objemů vývozu uzbecké příze a výrobků z bavlny do ČR a na jiné trhy EU. Další prostor pro spolupráci představuje zemědělství a potravinářství. Do Uzbekistánu bylo v posledních letech dovezeno již 45 tisíc ks plemenného skotu. V rámci rozvoje soukromého sektoru stát podporuje zavádění nových výrob na zpracování masa a mléka, což vyžaduje dovoz potravinářských zařízení. Rozvíjí se drůbežářství a rybné hospodářství, aj.
Poté následovalo vystoupení zástupců firem. Přítomní představitelé společností AlphaCon, FANS, Thomas Praha a PRAGOIMEX informovali o nabídkách a probíhajících obchodních případech. Padla i zmínka o Česko – uzbecké OPK, která eviduje již 40 členů. Ze strany OPK Uzbekistánu zazněla nabídka na vytvoření obchodní společnosti „Česko – uzbecký obchodní dům“, která by využila pro rozvoj obchodu nově otevřenou výstavní plochu o rozloze 200 m2 pro stálou výstavu českých výrobků, např. pro instalaci obráběcích strojů z ČR, na kterých by se prováděla praktická výuka uzbeckého personálu apod. Současně předseda OPK Uzbekistánu vyzval českou stranu, aby zvážila možnost uspořádání národní výstavy v Taškentu, např. v průběhu zasedání česko uzbecké Mezivládní komise (plánuje se uskutečnit v listopadu 2011). Uzbecká firma UZTILMASH prezentovala zájem exportovat do ČR asynchronní motory, jejichž výroba osvojila v Uzbekistánu v rámci státního programu antiimportních opatření.
Z obou stran byl potvrzen také zájem o další rozvoj turistického ruchu. Česká strana argumentovala ve prospěch rozvoje turismu směrem do ČR přímým leteckým spojením mezi Prahou a Taškentem. Uzbecká strana vyzdvihla bezpečnost pobytu turistů v ČR a vysokou úroveň servisu, kterého se dostává uzbeckým cestovním kancelářím a jejich klientům.

Jednání mimo hlavní město Taškent

Během 36-hodinového intenzivního programu mimo hlavní město navštívila senátní delegace významná uzbecká města Samarkand, Buchara a Navoi.
V Samarkandu byla na programu prohlídka společného česko-uzbeckého podniku Samarkand-Praga-Pivo produkujícího pod dohledem českého sládka Jaroslava Malkovského pivo a nealkoholické nápoje značky Pulsar, již tradiční pivovarské pivnice Bočka a luxusní restaurace pro až 400 hostů Zlatá Praha, kde vaří český kuchař Jaroslav Ševčík a která byla otevřena v květnu 2011.
Delegace byla doprovázena náměstkem hejtmana pro sociální a ekonomický rozvoj, což bylo využito k samostatným jednáním. Ta pokračovala i v Buchaře, která kromě toho byla přestupní stanicí do Svobodné průmyslově-ekonomické zóny Navoi. Zde byl senátorům podán obsáhlý výklad stran možností a výhod umístění výrobní investice právě tam (výhodná geografická poloha, fungující moderní letiště s prvotřídními mezinárodními standardy, levná pracovní síla, levné energie). Důležitost a vážnost české delegace z uzbeckého pohledu podtrhovala skutečnost, že ji v Buchaře a Navoi doprovázel I. náměstek ministra zahraničních věcí Vladimir Norov.

REPUBLIKA TÁDŽIKISTÁN

Jednání s předsedou Mažlisi Milli Mažlisi Oli (horní komora parlamentu) Republiky Tádžikistán Machmasaidem UBAJDULLOEVEM

Vedoucí delegace Senátu PČR P. Sobotka na úvod jednání sdělil, že hlavním cílem cesty členů Výboru pro hospodářství, dopravu a zemědělství senátu PČR je vytvoření podpory pro intenzivnější obchodně-ekonomickou spolupráci podnikatelských subjektů z obou zemí.
Z výměny informací o působnosti dolních a horních komor parlamentů obou zemí mj. vyplynulo, že v Tádžikistánu již deset let působí dvoukomorový parlament - Mažlisi Oli. Je nejvyšším zastupitelským a zákonodárným orgánem. Volební období trvá pět let. Skládá se dvou komor, horní - Mažlisi Milli - Národní shromáždění a dolní - Mažlisi Namojandagon - Shromáždění zástupců.
Mažlisi Namojandagon má 63 poslanců, kteří se volí na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním. Z toho 41 poslanců se volí v jednomandátových obvodech a 22 poslanců se volí podle kandidátek politických stran. Lidově-demokratická strana má 47 poslanců, Komunistická strana 5, Strana islámské obrody má 2 poslance a 9 poslanců je bezpartijních. V rámci dolní komory fungují tři parlamentní frakce – Lidově-demokratická, komunistická a bezpartijní. K vytvoření frakce je třeba nejméně 5 poslanců.
Mažlisi Milli má 33 poslanců. Z nich 25 poslanců je voleno nepřímo, a to tajným hlasováním na společných zasedáních poslanců Horno-Badachšánské autonomní oblasti, dalších dvou oblastí Tádžikistánu, hlavního města Dušanbe, měst a okresů. Zbývajících 8 senátorů jmenuje prezident přímo. Doživotním členem horní komory parlamentu se může stát každý bývalý prezident Tádžikistánu, pokud to neodmítne.
Česká strana recipročně poskytla úplnou informaci o principu voleb a fungování obou komor Parlamentu ČR a volbě poslanců za ČR do Evropského parlamentu.
Předseda M. Ubajdulloev vysoce ocenil zájem Senátu PČR o rozvoj politických a hospodářských vztahů s Tádžikistánem. Poděkoval za informaci o pozitivní zkušenosti českých podnikatelů z existujících projektů podnikové spolupráce, na které lze okamžitě navázat při realizaci dalších podnikatelských aktivit. Uvítal i zájem české strany o zapojení českých subjektů do podnikání ve volné ekonomické zóně SUGD v Sogdijské oblasti.
Vedoucí české delegace P. Sobotka vyjádřil přesvědčení, že s rostoucími politickými kontakty se bude rozvíjet i spolupráce mezi podnikatelskými subjekty, kterou podpoří i Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu PČR.
M. Ubajdulloev podpořil český návrh na přípravu mezistátní „letecké“ dohody mezi ČR a Republikou Tádžikistán pro budoucí přímé letecké spojení mezi Prahou a Dušanbe. Vyslovil současně přání, aby ČR otevřela v Tádžikistánu svůj rezidentní zastupitelský úřad.

Jednání s místopředsedou vlády Republiky Tádžikistán Murodali ALIMARDONOVEM

M. Alimardonov konstatoval, že má čest přivítat tak protokolárně vysokou návštěvu z ČR v Dušanbe. Ocenil, že v době předsednictví ČR v EU v r. 2009 se uskutečnil v Dušanbe Regionální politický dialog Trojky Evropské unie se zeměmi Střední Asie na úrovni ministrů zahraničních věcí.
Vedoucí české delegace P. Sobotka poděkoval za přivítání a uvedl, že hlavním smyslem návštěvy českých senátorů v Tádžikistánu je, aby přispěli k rozvoji hospodářské spolupráce na úrovni podnikatelských subjektů obou zemí.
P. Sobotka konstatoval, že na obou stranách existuje potenciál pro zvyšování obchodního obratu, který je zatím nízký. Brzdou pro export vyspělých technologií z ČR do Tádžikistánu se stala pojistná událost EGAP z dosud neuhrazené pohledávky za dodané zařízení pro společnost „Tadžikcement“ (Pozn.: V oblasti obchodně ekonomických vztahů komplikuje vzájemné vztahy pojistná událost EGAP. Jde o projekt rekonstrukce cementárny „Tadžikcement“ v Dušanbe, který realizovala česká společnost INEKON GROUP a.s. - dodávky zařízení. Tento projekt byl nejvýznamnější českou aktivitou v TJ po r. 2000. Ačkoliv šlo o investiční akci sledovanou TJ vládou, za dosud nezaplacenou dodávku zařízení - cca 2 mil. USD - pro I. etapu rekonstrukce cementárny vznikla pro EGAP a.s. pojistná událost, o jejímž vypořádání vede EGAP a.s. průběžně jednání. V roce 2010 byl připraven návrh harmonogramu splátek pro vypořádání dluhu. Do doby vypořádání dluhu bylo prakticky pozastaveno pojišťování českých investičních vývozů společností EGAP). Požádal partnera, aby tádžická strana přijala opatření k odstranění zmíněné překážky v pojišťování úvěrů z ČR na vývoz progresivních technologií do Tádžikistánu.
M. Alimardonov informoval o prováděné ekonomické reformě s tím, že část zákonů pro reformu ekonomiky již byla schválena a další se připravují. Země je zainteresována na přílivu zahraničních investic, mj. do zpracování bavlny. V roce 2011 se plánuje export 160 tis. tun bavlněného vlákna, která je z celého regionu Střední Asie již od dob bývalého SSSR tradičně nejkvalitnější. Tádžikistán má ale zájem na vývozu produkce s vyšší přidanou hodnotou a podporuje výstavbu přádelen a textilních závodů. Zahraniční investoři se mohou účastnit i výběrových řízení na osvojení nalezišť zlata, stříbra, drahých kamenů, v dobývání uhlí, v energetice, v zemědělství i jiných odvětvích ekonomiky. Tádžikistán se s 500 mld. kWh řadí na osmé místo ve světě s největším hydroenergetickým potenciálem (druhý po Rusku v rámci SNS).
P. Sobotka informoval o zkušenostech ČR s ekonomickou reformou s tím, že tádžické podnikatelské subjekty si mohou během spolupráce s českými partnery české zkušenosti osvojit. Jako příklad úspěšně se rozvíjející spolupráce uvedl dodávky zařízení pro malé vodní elektrárny, které v Tádžikistánu realizuje česká firma Viktoria Project. Nabídl rovněž využití zkušeností ČR v oblasti alternativních zdrojů energie pro dodávky z ČR do Tádžikistánu.
Diskutována byla i problematika Afghánistánu. M. Alimardonov uvedl, že Tádžikistán má s Afghánistánem společnou hranici v délce 1300 km ve složitém terénu, což ztěžuje její ostrahu. Ocenil pomoc EU a OSN a to jak finanční, tak i metodickou a zároveň pomoc technickými prostředky. Konstatoval ale, že Tádžikistán má ještě nedostatek kvalifikovaných odborníků pro obsluhu uvedené techniky.

Jednání s I. náměstkem ministra zahraničních věcí Republiky Tádžikistán Machmujonem SOBIROVEM

M. Sobirov poděkoval za zájem a pomoc, kterou Česká republika poskytuje Tádžikistánu, ať již formou stipendií pro studium na českých vysokých školách, či formou projektů rozvojové spolupráce.
Vedoucí české delegace P. Sobotka uvedl, že je třeba intenzifikovat politické a hospodářské kontakty se státy Střední Asie, kterým by EK měla věnovat větší pozornost. Zástupci členských států EU by se měli setkávat s partnery ve Střední Asii a poznávat jejich strategie rozvoje a postoje ke světovému dění. Pro rozvoj hospodářské spolupráce mají své nezaměnitelné místo bilaterální vztahy, které nelze nahradit rámcovými vztahy v EU. Proto také delegace Senátu PČR si při přípravě své cesty do Tádžikistánu kladla za cíl přispět rozvoji vztahů na úrovni podnikatelských subjektů. ČR má možnost nabídnou moderní technologie, které ve spojení s přírodním bohatstvím a zdroji ze zemědělské výroby Tádžikistánu poskytují příležitosti pro vzájemně výhodnou spolupráci podnikatelů z obou zemí. ČR, umístěná v srdci Evropy, se může stát branou na trh EU pro tádžické podnikatele.
Je zajištěna bilaterální smluvní základna v oblasti investic a zamezení dvojího zdanění, naproti tomu dosud neexistuje např. přímé letecké spojení. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu PČR bude iniciovat na české straně přípravu návrhu „letecké“ dohody, která by napříště umožnila zahájení přímého leteckého spojení mezi Prahou a Tádžikistánem. To by nepochybně přispělo k rozvoji kontaktů mezi podnikateli obou zemí, včetně spolupráce v oblasti turismu.
M. Sobirov informoval o překonávání složitých výchozích podmínek, které země zdědila po rozpadu SSSR, včetně nedostatečné dopravní infrastruktury. Informoval, že díky úsilí prezidenta E. Rachmona se již podařilo rozvinout v Tádžikistánu silniční dopravní síť ve směru na hranice s Afghánistánem, Čínou i Uzbekistánem. V roce 2012 bude navíc dokončen dvouproudový tunel, který spojí centrální část Tádžikistánu s rychle se rozvíjející Sogdijskou oblastí, která také hraničí s Uzbekistánem.
M. Sobirov připomněl, že se blíží 20-té výročí navázání diplomatických vztahů mezi ČR a Tádžikistánem a navrhl, aby při té příležitosti bylo připraveno memorandum o programu rozvoje obchodní a hospodářské spolupráce mezi ČR a Tádžikistánem na období do roku 2015. Informoval o exportním potenciálu země, spočívajícím v nabídce bavlny, bavlněné příze, hliníku a zemědělských plodin (sušené ovoce, ořechy apod.). Tádžikistán by se podle jeho názoru mohl zase stát základnou pro distribuci českých výrobků na trhy Afghánistánu a Pákistánu. Jako úspěšnou hodnotí i spolupráci v oblasti vzdělávání a kultury. Zmínil konkrétně tádžické stipendisty v ČR a rekonstrukci varhan, umístěných v koncertním sále Státní umělecké školy Tádžikistánu v Dušanbe, kterou provedla česká firma Rieger-Kloss.

Setkání s I. místopředsedkyní Obchodně průmyslové komory Tádžikistánu Larisou KISLJAKOVOU

Jednání se uskutečnilo za účasti podnikatelů z obou zemí. Konkrétně z ČR se jednání účastnili zástupci společností Viktoria Project, TENART a Solar-NG. Za tádžickou stranu vedla jednání I. místopředsedkyně Obchodně průmyslové komory L. Kisljakova. Přítomen byl také Churšid Abdulloev, představitel OPK Tádžikistánu pro spolupráci s ČR a SR. Přítomní zástupci českých firem velmi pozitivně hodnotili jeho spolupráci, resp. dokonce uvedli, že bez pomoci OPK Tádžikistánu v osobě pana Ch. Abdulloeva by jejich podnikání v Tádžikistánu bylo podstatně složitější - nebo z důvodu neznalosti místního prostředí dokonce nemožné.
Z tádžické strany zazněly v obecné poloze nabídky na účast českých investorů při výstavbě a rekonstrukci vodních elektráren nebo při zřizování nových přádelen příze. Tádžikistán přijal opatření k rozvoji textilního průmyslu a v konečném výsledku chce nahradit vývoz nezpracovaného bavlněného vlákna hotovou textilní produkcí. Země má také zájem na rozvoji metalurgie, resp. na výrobě a obrábění odlitků z hliníku, který v objemu více než 300 tisíc tun/rok vyrábí hliníkárna v Tursunzade.
P. Sobotka zopakoval připravenost české strany k dodávkám technologií pro modernizaci a rozvoj ekonomiky Tádžikistánu. Uvedl rovněž, že ČR má bohaté zkušenosti v oblasti intenzifikace zemědělské výroby a nabídl, že společně s technologiemi mohou české firmy předat Tádžikistánu své zkušenosti i z této oblasti. Podnikatele z tádžické strany informoval, že 70 % českého exportu směřuje na trhy EU, což potvrzuje jejich vysokou technickou úroveň i konkurenceschopnost v ceně. Poděkoval za seznámení s podnikatelským prostředím v Tádžikistánu s tím, že na svých setkáních s českými podnikateli jim sdělí zkušenosti z jednání v Tádžikistánu a společně se členy Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu bude propagovat spolupráci s tádžickými partnery.

Setkání s rektorem Státní školy umění Tádžikistánu v Dušanbe Asliddinem NIZOMOVEM

Po jednání s rektorem A. Nizomovem navštívila senátní delegace nově zrekonstruovaný koncertní sál Státní umělecké školy Tádžikistánu, ve kterém jsou instalovány varhany české firmy Rieger-Kloss. Rekonstrukce sálu (cca 12 mil. Kč) i varhan (cca 4 mil. Kč) se uskutečnila na základě rozhodnutí prezidenta E. Rachmona, který se dne 26. června 2011 spolu s kompletním vedením země zúčastní slavnostního otevření koncertního sálu, kdy na českých varhanách zazní i tádžická národní hymna. Z iniciativy velvyslance České republiky R. Kopeckého, který se slavnostního aktu v Dušanbe zúčastní, zazní i hymna ČR.

Při příležitosti návštěvy v umělecké škole předal velvyslanec R. Kopecký v přítomnosti delegace Senátu PČR novému tádžickému studentu Komronu Rachimovovi potvrzení o udělení českého vládního stipendia a přijetí na vysokoškolské studium v ČR.

Jednání s I. místopředsedou Mažlisi Milli Mažlisi Oli (horní komora parlamentu) Republiky Tádžikistán Kohirem RASULZODOU

Delegace Senátu PČR jednala ve městě Chudžand s předsedou Sogdijské oblasti K. Rasulzodou, který je současně I. místopředsedou Mažlisi Milli Mažlisi Oli Republiky Tádžikistán. Tato oblast z podstatné části právě zásluhou jejího předsedy dosahuje v posledních letech meziroční nárůst HDP okolo 7,5 %. Do oblasti přicházejí zahraniční investoři, konkrétně z Číny, USA a Kanady do zpracování bavlny a z Itálie do výroby oděvů. Z oblasti se ročně exportuje 100 tisíc tun sušeného ovoce a ořechů. Za posledních 5 let se podařilo rozšířit plochu sadů na 20 tis. ha. Podstatná část úrody se bude nově zpracovávat na závodě Obi-Zulol v Istaravšanu, který měla delegace Senátu PČR možnost navštívit a seznámit se tam s výrobou nealkoholických nápojů.

K. Rasulzoda konstatoval, že díky aktivitě velvyslance R. Kopeckého se daří závodu Obi-Zulol (dováží z ČR např. etikety na své výrobky) i administraci Sogdijské oblasti udržovat s ČR mnohem intenzivnější kontakty než s jinými zahraničními partnery.

Setkání s vedoucím volné ekonomické zóny SUGHD Anvarem YAKUBOVEM; bussines forum

Součástí programu jednání se stalo i setkání delegace Senátu PČR s cca 50 podnikateli ve volné ekonomické zóně SUGHD, umístěné v Chudžandu, hlavním městě Sogdijské oblasti. Zákonem ze dne 17. května 2004 byly stanoveny podmínky pro budování ekonomických zón v Tádžikistánu. Usnesením vlády Tádžikistánu ze dne 2. května 2008 byly zřízeny dvě ekonomické zóny. Jedna z nich leží v Sogdijské oblasti v jihozápadní části města Chudžand. Statut zóny byl schválen usnesením Poslanecké sněmovny Parlamentu Tádžikistánu 29. října 2008. Zóna SUGHD o rozloze 320 ha začala fungovat v průběhu roku 2009 a bude existovat po dobu 25 let. Pozemky v zóně jsou v majetku státu. Zóna je koncipována jako výrobní základna, to znamená, že pobídky a úlevy se vztahují na subjekty, které budou v zóně vyrábět nebo poskytovat služby.