Datum narození: 8.8.1957
Vzdělání: VŠ - České vysoké učení technické v Praze, fakulta strojní

Zaměstnání:
2006 - dosud senátor Parlamentu České republiky
1993 - dosud soukromý podnikatel (od r. 1994 daňový poradce)
1991 - 1993 okresní manažer ODS
1990 - 1991 okresní manažer Občanského fóra
1981 - 1990 Stavostroj Nové Město nad Metují (technolog, referent investic, konstruktér)
1978 - 1980 JZD Dobré (traktorista, opravář zemědělských strojů, pomocný stavební dělník)

Rodina: ženatý, dvě dcery
Zájmy: koníčky: kolo, lyžování, motocykl, potápění, kaktusy

Životopis:
Narodil jsem se dne 8. srpna 1957 ve Svitavách. Po absolvování Střední zemědělské technické školy v Litomyšli (1972 - 1976) jsem nastoupil základní vojenskou službu (1976 - 1978). Krátkou dobu před nástupem základní vojenské služby a po ní jsem pracoval jako opravář zemědělských strojů, traktorista a pomocný stavební dělník v Jednotném zemědělském družstvu 9. květen se sídlem v Dobrém.

V roce 1980 jsem byl přijat k dálkovému studiu na Českém vysokém učení technickém v Praze, fakultě strojní. K 1. lednu 1981 jsem nastoupil do Stavostroje Nové Město nad Metují na pozici technologa, později referenta investic a poté konstruktéra.

V roce 1990 jsem se stal zaměstnancem Občanského fóra v Rychnově nad Kněžnou. Po rozpadu Občanského fóra v roce 1991 jsem přešel na pozici manažera ODS v Náchodě, kde jsem působil do roku 1993. Poté jsem přešel do sféry soukromého podnikání v oboru ekonomického a organizačního poradenství. Od roku 1994 pak působím jako daňový poradce. Jsem specialistou na likvidace firem. Mí přátelé o mně říkají, že jsem přírodní úkaz, neboť mě baví účetnictví.

V říjnu 2006 jsem byl zvolen senátorem Parlamentu České republiky za volební obvod č. 47 - Náchod. Jsem členem předsednictva senátorského klubu Občanské demokratické strany, členem Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, předseda Podvýboru pro dopravu Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, členem Podvýboru pro energetiku Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, místopředseda Stále komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí.

Členem ODS jsem od jejího založení v roce 1991. V průběhu členství jsem působil na různých funkcích na úrovni okresu a kraje (m.j. předseda oblasti, místopředseda regionu).

Dávám přednost aktivnímu odpočinku, k mým zálibám patří jízda na kole, lyžování, jízda na motocyklu, sbírka kaktusů a potápění.

Já a politika

Co je to politika, to se mně pokoušeli vysvětlit už moji přednášející na vysoké škole při přednáškách marxizmu - leninizmu. Jako budoucímu strojnímu inženýrovi mi ale slova tehdejších vyučujících skřípala a neladila. Bylo v nich mnoho nelogičností a rozporů stejně jako v tehdejším běžném životě. Stál jsem mimo politiku a pro pochybovače: nebyl jsem členem a ani kandidátem žádné politické strany. Neměl jsem nic společného ani s mocenskými složkami tehdejšího socialistického Československa.

Pak přišel 17. listopad 1989 - pro někoho magické datum, pro jiného začátek nového letopočtu, ale pro všechny obrovská změna. Slovo politika pro mě konečně dostalo srozumitelný význam. Do společenských změn jsem se vrhnul střemhlav. Postupně jsem si uvědomoval své pravicové konzervativně liberální přesvědčení, a to se ve mně v následujících letech vlivem studia a zkušeností dále upevňovalo.

Na začátku bylo Občanské fórum. Plná náměstí, zvonění klíči, v závěru roku 1989 pak volba Václava Havla presidentem republiky. Parlamentní volby v roce 1990 přinesly drtivé vítězství Občanského fóra a pro mne v srpnu 1990 pak přišla nabídka na profesionální práci v politice. Přijal jsem ji a stal jsem se zaměstnancem Koordinačního centra Občanského fóra v Rychnově nad Kněžnou. Vzpomenete si ještě, jaké mělo OF logo? Tady je.

Ale brzy nám Občanské fórum nestačilo. Nerozuměli jsme jeho tehdejším šéfům, kteří vlastně ani moc změn nechtěli. Jen výměnu osob ve vedení státu - za ně samé. Začali jsme volat po jasnějším, čitelnějším a vyhraněnějším Občanském fóru. Přišla volba jeho předsedy a ke zděšení disidentů bylo zcela jasné, že kandidát č. 1 je Václav Klaus. Přes jejich odpor jsme jej zvolili předsedou a nastaly změny. Na jejich konci byl vznik ODS 24. února roku 1991. Byl jsem mezi několika desítkami těch, kteří onoho dne v pražské Lucerně rozpustili OF a založili ODS. Jiná skupina ten den založila Občanské hnutí, ale to je jiný příběh.

Profesionálním politikem jsem zůstal. Přešel jsem jako oblastní manažer ODS do Náchoda, kde jsem naplno začal připravovat další parlamentní volby, které proběhly v roce 1992. ODS v těchto volbách zvítězila a její výrazný úspěch v mém okrese mě velmi potěšil.

V roce 1993 jsem své profesionální působení v ODS ukončil a vrhnul se na dráhu soukromého podnikatele. Základem mé práce bylo poradenství v oblasti ekonomiky, obchodního práva a daní. V roce 1994 jsem se stal daňovým poradcem č. 898

V roce 1996 následovaly dokonce dvoje parlamentní volby, jednak do Poslanecké sněmovny, jednak do nově ustaveného Senátu. V obojích volbách ODS opět zvítězila a já se vedle svého podnikání stal také asistentem nově zvolené poslankyně Mgr. Zdeňky Horníkové. Byla to nová zkušenost, nové možnosti k prosazení svých představ v politice.

Přišel rok 1997 a s ním známé události. Sarajevský atentát, rozštěpení ODS vedoucí téměř k jejímu zániku. Ale našlo se hodně těch, kteří ODS věřili a podporovali ji. Mě pak čeká nová politická funkce. Stávám se předsedou Oblastního sdružení ODS v Náchodě a krátce nato místopředsedou tehdejšího Regionálního sdružení ODS ve Východočeském kraji. V roce 1998 v předčasných volbách do Poslanecké sněmovny ODS sice nezvítězila, ale její volební úspěch překvapil všechny. Nastává období opoziční smlouvy, vzniku čtyřkoalice a hlavně období politického přežívání.

V roce 1999 přežiji mnou zaviněnou nesmyslnou autonehodu a odstupuji ze všeho v politice. Začínám znovu, buduji své nové postavení krůček za krůčkem. Přichází rok 2002, další volby do Poslanecké sněmovny a s nimi mohutná preferenční kampaň Mgr. Zdeňky Horníkové. Aktivně se kampaně zúčastňuji, výsledné preferenční hlasy vynášejí naši kandidátku z nevolitelného místa do kýženého poslaneckého křesla. Pak nastává vystřízlivění a já si dodnes kladu otázku, zda její zvolení bylo správné.

V roce 2006 dochází k výběru kandidátů do Senátu. Přichází za mnou řada členů ODS s názorem, že bych měl kandidovat. Nejprve se těmto hlasům bráním, ale když už je zřejmé, že se nejedná o ojedinělé výkřiky, kandidaturu přijímám. Vyhrávám primárky, a potom, v říjnu 2006, i řádné volby.

Datem 28. října 2006 začíná v mém životě další nová kapitola. V práci senátora mohu zúročit své předchozí zkušenosti jak z politického působení, tak i odborné znalosti ze sféry ekonomiky a daní. Svou práci daňového poradce redukuji natolik, abych neztratil kontakt s lidmi a reálným světem. Ostatně, mnohým lidem se to po získání ústavní funkce stalo. Naopak, chci přiblížit práci a fungování Senátu lidem. Doufám, že se mi to podaří a že všichni lidé v mém volebním obvodě budou svého senátora znát.